Podpora FVE v ČR

2016 - 2021

           Po 2 letech se ledy hnuly a naši zákonodárci předložili novou koncepci podpory využití fotovoltaiky pro řadové občany tohoto státu. Bohužel se odbornost předkladatelů zákona za ta léta nikam z bodu nula neposunula, takže výsledkem je poloviční paskvil, který nabízí v praxi jen částečné využití a to ještě za podmínky, že ho zcela nedegradují připravované technické obstrukce distributorů. Pokud mají problém učit se od našich západních sousedů z důvodu jazykové impotence, mohli se tentokrát alespoň kouknout k našim východním sousedům Slovákům, kteří se při přípravě stejného úkolu zjevně i praktickým využitím podpory FV systémů zabývali. Ale tak už to u nás v Kocourkově chodí, takže musíme pracovat s materiálem, který si političtí lídři s sebou z domova do vedení státu přivedli. Pochybnosti se objevují mezi odborníky z oblasti FV již nyní viz. třeba tento článek.

          Plné znění kontinuální výzvy číslo 3 si můžete včetně příloh přečíst zde. Pro zájemce o fotovoltaiku jsou určeny následující některé nejasnosti vysvětlující informace.

          Nárok na podporu mají jen systémy s určitými kvalitativními parametry, způsoby zapojení k elektroinstalaci a využití vyrobené elektrické energie. Na kvalitě zákonodárcům moc nezáleželo, takže zájemci hledící jen na výši počáteční investice a podílu podpory bez ohledu na životnost produktů a efektivitu provozu jistě pomohou vyprázdnit často i přes rok čekající kontejnery v Hamburku, Rotterdamu apod.  naplněné panely od šikulů z nejlidnatějšího státu světa.

          Podle připojení k elektroinstalaci se rozlišují dvě kategorie :

          1) Off-grid tedy bez možnosti připojení k veřejné síti, což je typ podpory C.3.3 , kdy se jedná o tzv. přímý ohřev vody k čemuž není třeba střídač, ale panely jsou přes regulaci přímo zapojeny na topné jednotky bojleru. Podmínkou je instalace sledovače maximálního bodu výkonu (MPPT), který vzhledem k tomu, že pracuje zhruba až od 60% okamžitého výkonu v porovnání s instalovaným, na sebe zřejmě nevydělá (pořizovací cena pro 1-2 kWp cca 7 tisíc Kč bez DPH). Různé varianty konfigurací přímého ohřevu máme i v naší nabídce.

           Příklad realizace FV ohřevu na klíč pro nárok na podporu C.3.3

           8 ks panel o výkonu 260 Wp (celkem 2,08 kWp) + 1 ks LXDC bojler 200L + LXDC Power Box

           včetně kompletní instalace na sedlovou střechu, uvedení do provozu a revize, doprava kalkulována do vzdálenosti 50 km od Brna

           Cena bez DPH 86 664 Kč, s 15% DPH 99 664 Kč, navýšení při požadavku na vyřízení státní dotace 2 000 Kč bez DPH, 2 300 Kč s DPH.

           Celkové náklady včetně služby vyřízení dotace 101 964 Kč,

           dotace z Nová zelená úsporám 35 000 Kč, vlastní náklady 66 964 Kč.

           2) On-grid tedy přeměna stejnosměrné energie z panelů pomocí střídače na střídavý proud a jeho napojení přes domovní elektroinstalaci na veřejnou síť. Zde jsou sice 3 kategorie C.3.4, C.3.5 a C.3.6 . Vzhledem k povinnosti použití akumulátorů u posledních dvou kategorií, je z hlediska rentability v praxi využitelná jen kategorie podpory C.3.4. Je zde ovšem podmínka využití opět ohřevu teplé vody, ale k tomu stačí mít v domě již bojler s klasickým elektrickým ohřevem na 230V instalován. Pak je realizaci dotované FV výrobny možné provést třeba takto :

           Příklad realizace FV výrobny na klíč pro nárok na podporu C.3.4

           12 ks panel o výkonu 260 Wp (celkem 3,12 kWp) + 1 ks střídač SMA SB3000TL-21 + jištění a regulace

           včetně kompletní instalace na sedlovou střechu, uvedení do provozu se zástupcem distributora a revize

           doprava kalkulována do vzdálenosti 50 km od Brna

           Cena bez DPH 131 711 Kč, s 15% DPH 151 468 Kč, navýšení při požadavku na vyřízení státní dotace 2 000 Kč bez DPH, 2 300 Kč s DPH.

           Celkové náklady včetně služby vyřízení dotace 153 768 Kč,

           dotace z Nová zelená úsporám 55 000 Kč, vlastní náklady 98 768 Kč.

 

           Pomineme-li zmíněné nedostatky, je třeba brát 3. výzvu jako možná jednu z posledních příležitostí zrealizovat fotovoltaický systém jako vlastní zdroj energie s konkrétní podporou státu a buď tuto šanci využít a snížit tak provozní náklady na bydlení na možná dvě tři desítky let, nebo čekat na lepší podmínky podpory, které jsou však z hlediska vývoje podpory v posledních letech asi utopií, či zcela rezignovat a s naspořenými penězi zkusit štěstí v některé loterii, protože mít peníze v bance nebo pod polštářem není v dnešní době to nejlepší řešení.

         
           Navrhneme Vám zdarma konfiguraci FV systému respektující Vaše individuální podmínky a splňující vznik nároku na podporu z nového kontinuálního programu.

 

        

Vyhledávání

Obnovitelné zdroje obecně

        Odkaz na stránky s databázi mapující některé realizace systémů obnovitelných zdrojů v České republice členěné dle typu obnovitelného zdroje:

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě postupně roste, za první pololetí roku 2009 dosáhl 6,5 %.
Podíl jednotlivých typů OZE na výrobě :


Pro rok 2010 se ČR zavázala v přístupové smlouvě, že podíl výroby z OZE bude 8 %.

        Malé vodní elektrárny

        Ve vodních elektrárnách voda roztáčí turbínu; ta je na společné hřídeli s elektrickým generátorem (dohromady tvoří tzv. turbogenerátor). Vodní turbíny jsou technicky nejdokonalejší mechanické motory vůbec - dosahují 95% účinnosti. Průtoky toků, na kterých jsou zřizovány malé vodní elektrárny (do 10 MW), jsou kolísavé a silně závislé na počasí a na ročním období.

        Biomasa

        Z energetického hlediska je významná pouze energeticky využitelná biomasa (energetická biomasa, někdy zkráceně pouze biomasa). Jedná se o těla všech organismů, živých i mrtvých, tj. živočichů, rostlin, hub, bakterií a sinic. Před samotným využitím se biomasa upravuje mechanicky, termicky, chemicky nebo mikrobiologicky. Biomasu můžeme považovat za akumulované sluneční záření s nízkou účinností ale v podstatě s nulovými ztrátami při dlouhodobé akumulaci.

        Bioplyn

        Bioplyn je směs plynů, z nichž hlavní jsou metan CH4 a oxid uhličitý CO2 (H2, N2, H2S,…), který vzniká při mikrobiálním rozkladu organické hmoty za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní fermentace). Organickou hmotu tvoří obvykle exkrementy hospodářských zvířat (kejda, trus, hnůj, močůvka, podestýlka), fytomasa (siláže, senáže, rostlinné zbytky, energetické plodiny, neprodejná zemědělská produkce), domovní a komunální odpady, odpady zpracovatelského a potravinářského průmyslu (jatka, mlékárny) a další odpady (masokostní moučka apod.).  Vlastní metanizační proces probíhá v anaerobních reaktorech (uzavřené velkoobjemové nádoby) různých tvarů, velikostí a způsobu míchání. Z hlediska procesní teploty se v praxi setkáváme s procesy mezofilními (35 až 40°C, např. zpracování prasečí a hovězí kejdy) nebo termofilními (55 až 60°C). Vzniklý plyn je jímán a lze jej efektivně využít k výrobě elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách. Výstupem je rovněž kvalitní organické hnojivo.

        Větrné elektrárny

        Větrné elektrárny (VtE) se jako první z obnovitelných zdrojů energie dostaly ze stádia experimentální „alternativní“ technologie do fáze vyspělé průmyslové produkce, umožňující výrobu elektrické energie za téměř konkurenceschopné ceny. Jejich nevýhodou je příliš velká kolísavost výkonu dle větrných podmínek a příliš velký zásah do panoramatu krajiny.

        Termosolární systémy

        Termosolární systémy nebo též solární kolektory se používají k výrobě tepla nebo ohřevu užitkové vody. Jedná se o zařízení pro zachycení slunečního záření a jeho přeměnu na teplo (absorbér), které je následně odvedeno teplonosnou kapalinou do místa spotřeby, např. do zásobníku teplé vody. Nevýhodou je malá účinnost venkovních systémů v zimním období, kdy je nosné médium (kapalina) příliš ochlazována okolní nízkou teplotou.

        Tepelná čerpadla

        Ze vzduchu, vody nebo země odebírá teplo chladivo kolující v tepelném čerpadle (výměníku) a tím se odpařuje (mění kapalné skupenství na plynné). Kompresor tepelného čerpadla prudce stlačí jen o několik stupňů ohřáté plynné chladivo, a díky fyzikálnímu principu komprese, kdy při vyšším tlaku stoupá teplota, jako teplotní výtah "vynese" ono nízkopotenciální teplo na vyšší teplotní hladinu cca. 80°C. Takto zahřáté chladivo pomocí druhého výměníku předá teplo vodě v radiátorech, ochladí se a zkondenzuje. Radiátory toto teplo vyzáří do místnosti. Ochlazená voda v topném okruhu pak putuje nazpět k druhému výměníku pro další ohřátí. Průchodem přes expanzní ventil putuje chladivo nazpátek k prvnímu výměníku, kde se opět ohřeje.